Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

New York - den třetí

Tentokrát jsme vyrazili až „po o“, nicméně s myšlenkou využít krásný a rozsáhlý Central park, když už je tak krásně… tedy alespoň jsme doufali, jelikož naše předchozí návštěva v NYC se nesla spíše v aprílovém počasí, než v nějakých hicech.

 

Když už jsme se konečně prodrali mega dlouhou Brodwají až k samotnémuCentral Parku, vítal nás globus Kryštofa Kolumba, tzv. Columbus Circle a taktéž Kolumbova socha. Naproti se tyčí Maine Memorial, který odkazuje na konflikt mezi Ameriikou a Španělskem. Poctivě jsem to odfotila a hurá do ráje zeleně. To jsme ale nejdřív museli odmítnout asi 20 nabídek na půjčení kola, nebo ještě lépe na jízdu v „kočáře“, který táhne cyklista…, hrozný business toto. Většinou posádka kilově převyšovala svého tahače tak čtyřikrát, ale očividně byli všichni spokojeni. :-)

Tentokrát ale počasí nezklamalo a bylo opravdu vedro! Respektive takové dusno, co může být snad jen v New Yorku. Nenechali jsme se ale odradit a hned po příjezdu jsme se vydali na pěší tůru Central Parkem. Ve skutečnosti nám ale jen hodinu trvalo, než jsme k němu vůbec došli. Ještě jsme se po cestě občerstvili v nějakém extra zdravém podniku, kde jsem si dala panna cottu ze zeleného čaje. Přiznám se, že jsem to s tím “zdravím” asi moc přehnala, jelikož co si budeme nalhávat, gastronomickej zážitek to nebyl. Překvapivě to ale chutnalo Pepímu, takže i s tím jsme se poprali.

Cesta to byla ale dlouhá. Nejznámější newyorský park, který se sázel přes 16 let a zabírá přes 340 ha země, která je silně obydlena veverkami, se chvílemi zdál nekonečný. V parku se nacházejí rozsáhlá jezera a vodní nádrže, bazény, hřiště na veškeré v Americe se hrající sporty, a mnohé další, jako např. nejznámější fontána „Bethesda Fountain“. Ta je inspirována jí podobnou, jeruzalémskou a stejně tak i její dominantu tvoří biblický anděl střežící všechny kolemjdoucí. V parku najdeme i sochy věnované dánskému spisovateli, H. Ch. Andersenovi, sochy znázorňují nejen jeho samotného, ale také stylově výjevy ze známých pohádek, jako je např. Ošklivé káčátko, nebo Alenka v říši divů. Nakonec pak po okrajích parků je spousta zajímavých museí, ale jak jsem již naznačila, kdo by při stovkách (nesmíme opomenout jejich jiné jednotky) chodil do museí. Třeba jednou…Pak už jsme ale byli uvnitř a náš cíl byl projít park skrz naskrz, až ke Kachnímu ostrovu. Naivní jsme byli, jelikož jsme se nepodívali jak moc je park veliký, ale nebyli bychom to my, kdybychom to přesto nezvládli. Takže jsme nakonec ke Kachnímu ostrovu došli, jen kachny tam nebyly!

Park jsme tedy cca za 3 hodiny prošli, přičemž musím uznat, že to dalo zabrat, zejména můj spolucestující to chtěl vzdát, ale nevzdal a došli jsme až na již zmíněný kachní ostrov, který tvoří severní hranici parku. Sice bez kachen, ale byli jsme na konci a čekala nás odměna v podobě večeře.

Na konci parku začíná čtvrť Harlem, která je jednou z černošských čtvrtí. Nenechali jsme se ale odradit a v průvodci našli restauraci „Native“ právě zde. Ne, že bychom až tak moc toužili po Harlemu, ale na druhou stranu, než bychom se zase dostali někam jinam, už bychom asi hlady padli. Je pravdou, že na ulici, krom jednoho 100% gaye a následně v restauraci jedné zvláštní bělošské skupinky, jsme tu byli bílí snad jediní, ale to jakoby tu nikomu nevadilo. Nikdo nás nesledoval, každému jsme byli fuk. I v restauraci nás přivítali velice vlídně, alespoň se tedy snažili. Zato my jsme asi vypadali jako silní turisté, koukali jsme po všem a po všech. Ty černošské čtvrti jsou jak jiný svět. Všude hluk, hudba, „bordel“, spousta lidí sedících na ulici, no jak z černošského filmu. Návštěvu zde jsme ale úspěšně přežili, dali jsme si doposavad tu nejlepší večeři, co jsme tu měli a v klidu jsme mohli jít vstříc nočnímu životu.

N. Y. v noci je pecka, to se nedá popsat, ale je to neuvěřitelný zážitek. Jeli jsme metrem cca 45 minut, abychom se mohli pokochat tou krásou. Na druhé straně oproti Manhattanu, pod Brooklynským mostem je takový výhled, že když jsme tam dorazili, jinam se mi už ani nechtělo. Nevěřila jsem, že něco může být tak krásný. Je odtud vidět celé panorama Downtownu, částečně osvětlené, částečně ve tmě. Co dodat, krása a vyplatilo se i to, že v  metru jsem od klimatizace téměř omrzla.

Bylo asi půl desáté a my jsme se konečně vydali prozkoumat ten noční život. Dojeli jsme na Times Square, kde jsme dostali ihned jasnou představu, jak ten noční život vypadá. Když se vystupuje z metra, tak člověk ani nepozná, zda je noc nebo den, jelikož to tam stále svítí úplně stejně, chtěla bych vidět kompletní účet za elektřinu této ulice. Když jsme ale tedy konečně vylezli, bylo tam takových lidí, že hrůza. Nejspíš v průvodcích píšou, že je to tam nejlepší v noci, tak tam všichni také poctivě chodí. Je ale pravdou, že to tam žije… Co všechno jsme tam zhruba v deseti minutách mohli vidět, by vydalo na zážitek v zábavném parku za celý den. Spousta postaviček známých z televize, televizních hrdinů, hudebníků, tanečníků, sekt, dokonce i jistí polonazí namakaní pánové promující svůj kalendář, který nafotili… a co si budeme nalhávat, myslím, že bylo mnoho těch, které podlehly, zejména když se člověk zamyslí nad vzhledem většinové mužské populace v USA.

Hned jak jsme mohli, odbočili jsme z této šílené ulice se záměrem najít jeden noční klub z průvodce, to se nám ale „nečekaně“ nepodařilo, tak jsme si po cestě vyhlédli stylový podnik „RUM House“, vstoupili jsme do podniku, který dýchal stylem a jakousi tradicí, přivítala nás servírka, jak vystřižená z amerického filmu 60. let a do toho naživo zpívali jazz. Atmosféra tam byla výborná a ceny samozřejmě silně odpovídaly kvalitě atmosféry.

Překvapivě tam měli všechno z rumu, takže jsme si objednali jakési drinky, jak jinak než z rumu a musím uznat, že ačkoliv jsme neměli ani tušení, co to bude, celkem jsme se trefili. Dobrý to bylo, silný to bylo no a taky krátký to bylo, čas tu letěl strašně rychle, takže jsme se ani nenadáli a už bylo na čase vyrazit na zpáteční vlak, poslední noční… možná jsme měli jet až prvním ranním, ale to by se pak asi ten poslední den v NYC ani nekonal. Všechno jsme stihli na čas a už jsme seděli ve vlaku, který byl až na pár míst zaplněn a kde jsme hodně rychle pochopili, proč malé děti tak rychle usínají při vození v kočárku… To drncání nás tak ukolébávalo, že jet o něco déle, spíme i my dva!

Autor: Lenka Volfová | neděle 6.1.2013 16:23 | karma článku: 7,32 | přečteno: 704x
  • Další články autora

Lenka Volfová

Ultramaratonkyně? Ne, obyčejná máma.

Něco na tom bude, že některé mámy, které se po porodu vrátily na závodiště, jsou často ještě mnohem úspěšnější než před tím. Ono tolika fázový komplexní trénink fakt asi nejlépe vymyslí právě život sám.

18.9.2022 v 7:03 | Karma: 15,30 | Přečteno: 480x | Diskuse| Ona

Lenka Volfová

Trampoty s kočárem - Zvonek

Kočárky se dnes sami houpou, složíte je jednou rukou a díky všem možným přídavným zařízením vás nezaskočí žádný přírodní živel. Zdánlivě to vypadá, jako by už žádný zlepšovák vymyslet nešlo, ale... zdání klame.

17.7.2022 v 7:18 | Karma: 13,81 | Přečteno: 561x | Diskuse| Ostatní

Lenka Volfová

Trampoty s kočárem - Pláštěnka

Člověk nemusí být zrovna obyvatel deštných pralesů, aby nejpoužívanějším příslušenstvím na kočárek byla pláštěnka.

27.6.2022 v 6:24 | Karma: 13,46 | Přečteno: 510x | Diskuse| Ona

Lenka Volfová

Trampoty s kočárem - Přechod pro chodce

Nepůjdu zrovna příkladem, když napíšu, že krom dopravního hřiště na základní škole a autoškoly, je to vlastně až teď, s kočárkem, kdy jsem začala vnímat přechody pro chodce.

12.6.2022 v 7:01 | Karma: 14,71 | Přečteno: 643x | Diskuse| Ona

Lenka Volfová

Trampoty s kočárem – Řvoucí 26

Jestli chcete trénovat vlastní odolnost a trpělivost, nebo posílit účinky antikoncepce, dejte vědět. Jednou za čas jezdím tramvají - 26 a nabízím zdarma oba programy.

29.5.2022 v 7:36 | Karma: 16,81 | Přečteno: 759x | Diskuse| Ona
  • Nejčtenější

Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili

15. května 2024  14:56,  aktualizováno  17:56

Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...

Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce

15. května 2024  19:25,  aktualizováno  23:12

Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...

Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini

16. května 2024  8:42,  aktualizováno  15:38

Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...

Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru

13. května 2024  18:48,  aktualizováno  14.5 22:25

Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...

Drahé a rezavé, řeší Ukrajinci zbraně z Česka. Ani nezaplatili, brání se firma

18. května 2024  12:02

Premium České zbrojařské firmy patří dlouhou dobu mezi klíčové dodavatele pro ukrajinskou armádu i tamní...

ANALÝZA: Válečný kabinet se sype kvůli zájmům Netanjahua

20. května 2024

Premium Od spolupracovnice MF DNES v Izraeli Po protestu ministra obrany se přidal i člen válečného kabinetu Benjamin Ganc. Chtějí od Netanjahua...

Rušte dětská lůžka, vybízí pojišťovna špitály. Ve hře jsou denní stacionáře

20. května 2024

Premium Pediatrů je málo, dětských oddělení moc a ne všechna využita. Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP)...

Vrtulník íránského prezidenta havaroval v mlze, záchranáři po něm pátrají

19. května 2024,  aktualizováno  22:16

Aktualizujeme Na severozápadě Íránu pokračuje rozsáhlá záchranná operace poté, co zde zmizel vrtulník s íránským...

V Maďarsku havaroval na Dunaji motorový člun. Dva lidé zemřeli, pět se pohřešuje

19. května 2024  14:38,  aktualizováno  20:42

Dva lidé zemřeli při lodní nehodě na řece Dunaj severně od maďarské metropole Budapešti, uvedla v...

Vyhrajte balíček z řady sebamed Anti-Redness
Vyhrajte balíček z řady sebamed Anti-Redness

Minulý týden jste soutěžili se sebamedem o kosmetiku pro nejmenší. Tento týden si pojďte zahrát o péči pro vás, a to konkrétně o řadu Anti-Redness,...

  • Počet článků 72
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 724x
Ráda bych se nějak vystihla, ale jsem zastánce hesla, že člověk není slovo, a proto je těžké ho jimi popsat. Takže kdo mě nepozná osobně, stejně neví. :)