Fenomén kočárek

Poznáte matku na první pohled? Možná. S kočárkem? Zaručeně. Každá etapa má něco, něco, bez čeho by nebyla úplná, celistvá, něco, nějaký doplněk.    

Taky se právě nacházím v té, kdy jsem kabelku vyměnila za kočár. Nejedná se o změnu práce. Teplo home officu jsem nevyměnila za chladivá rána s trojspřežím na Staromáku. Jednoduše je ze mě máma na plný úvazek, takže mám na mysli kočár, lépe řečeno, kočárek dětský a etapu mateřství.

Velký rozdíl mezi kabelkou a kočárkem ale ve výsledku není. Cenově to vyjde skoro nastejno, taková vuittonka z předešlé sezóny. A co se využití týká? Máte v tom samozřejmě taky jen to „nejdůležitější“. Dokonce bych řekla, že kočárek je díky své variabilitě ještě mnohem lepší. Je to ten druh doplňku, s nímž už vlastně nepotřebujete žádný další. 

• K čemu tašku, když kočárek skrývá mnohem větší prostor pro odkládání věcí než jaký může nabídnout ta největší plátěnka?
• K čemu hodinky, když je stejně vše nutné podřízeno nájemníkovi kočárku?
• K čemu šperky? Chlapi se za vámi s kočárem stejně neotočí a co si budeme nalhávat, pokud potkáte kohokoliv, stejně bude nejvíc obdivovat osazenstvo kočárku, které by se navíc pravděpodobně rychle o všechny ty vaše krásy postaralo.

Snad jen brýle noste dál. Ať už ty dioptrické nebo sluneční. Jako fakt je, že se stejně 90 % času díváte do kočárku, ale není od věci vidět i na cestu.

Sečteno - podtrženo, sláva kočárku. Ne nadarmo je tu s námi už stovky let a odolává i všem alternativám. Je to doplněk, který vás doplní zcela kompletně, ale zároveň sám doplnit potřebuje. Bez vlastníka, vozataje a nájemníka, který v něm leží, by to byla pouhá korba na konstrukci opatřená koly.

Z toho vyplývá, že tenhle doplněk navíc slouží hned dvěma lidem naráz. Že se vždycky netrefíte do vkusu druhého, je na ulicích dost zřejmé. Nejspíš proto v nich některé děti křičí a jiné zase spí. Když pronajímáte vlastní byt, taky není každý zájemce z bytu dle vašeho vkusu unesen. Je to asi chyba, pořizovat tak zásadní věc takhle dopředu. Na druhou stranu pořizovat kočárek až z mateřské, nejspíš bychom vídali mnohem více rodičů s dětmi v náručí. Ale tak to není a my už dlouho před příchodem nájemníka tohle vozítko pořizujeme. Možná bychom při výběru měli víc myslet na něj než na sebe, ale on z toho vlastně stejně nemá rozum. Takže poselství na závěr? 

Bez doplňků by byl život neúplný. A i když se občas netrefíme do vkusu druhých, i přesto dělají doplňky naše životy čitelnější, srozumitelnější pro druhé, snazší pro nás. 

A co vy? Co doplňuje vás? Bez čeho byste aktuálně nebyli „úplní“?