Stolová hora – konečně ráno neprostřeli ubrus

Po třech dnech, kdy jak místní říkají byl ubrus na stole, prostě byla taková mlha na vrcholu, že vlastně nebyl ani vidět a k tomu takový vichr, že vlastně ani nebylo cesty na vrchol. Lanovka zavřena, takže i kdyby se někdo chtěl kochat mlhou, měl smůlu! :-)

My ale měli štěstí, jelikož poslední možný den v Kapském městě se nám jeden ze sedmi přírodních divů světa odkryl a ukázal v celé své kráse.

Jak to ale popsat... na jednu stranu jsem si vzpomněla, jak jsem se před maturitou dívala na google maps právě na tento zázrak, na druhou stranu, když to pak vidíte... je to hora, která nemá vrchol, ale je plochá! Hodně podobné mému zážitku s Mysem dobré naděje.

Když ale člověk vystoupá točící se lanovkou až nahoru a otevřou se před ním přenádherné výhledy, uvědomí si teprve, že právě na tomto místě příroda opravdu čarovala.

Navíc tato v 1086 metrech nad mořem ležící plošina skrývá a zároveň příchozím odkrývá neuvěřitelné množství rostlinných i živočišných druhů.

Nejspíš nejste botanikové ani zoologové, i tak ale věřte, že návštěva tohoto místa stojí za to a to doslova, jelikož vstup 215 randů byl vlastně nejvyšším, co jsem tu zaplatila! :-)

Za menší neduh této “památky” pokládám množství lidí… nejen, že si opravdu počkáte a v tom horku, co jsem zažila já, je to celkem očista, ale na vrcholu se často stává, že se zaobíráte víc vyhýbáním druhým lidem, než kocháním se po okolí. I proto je třeba zvolit “vlastní cestu”.

Pokud půjdete s průvodcem, jedná se jen o krátký okruh trvající cca 30 minut, kde se dozvíte pár zajímavých informací, ukáží vám některé z chráněných druhů rostlin či živočichů, ale při této cestě si moc neuvědomíte, kde vlastně jste. Proto je dobré na tuto rychlo-prohlídku, nabytí informacemi, vyrazit po vlastní ose a projít se po zákoutích tohoto zázraku, kdykoli se zastavit, sednout si a prostě jen koukat… že je to nuda? No vylezte tam a uvidíte! :))