V&A Waterfront - lákadlo nejen pro líné turisty :-)

Nečekaný pozdnější přílet trochu zkomplikoval plány. Souhra počasí a lidského faktoru nám moc do noty nehrála... Jak místní říkají „stůl měl na sobě ubrus“ a to slušně zdobený a navíc vítr byl i o 1000 metrů níže tak silný, že lanovka na Stolovou horu byla zavřena. Změna je život, takže první „výlet“ směřoval do přístaviště V&A Waterfront. Neuvěřitelné... Po dvou dnech v Johannesburgu zde člověk může jen tak jít po ulici, nikdo na něj zvláštně nekouká, nemá tu pocit strachu a navíc, je na co se dívat. Téměř zázrak, co udělají dvě hodiny letu! :-)

Zdálky a vlastně i ze vzduchu vypadá přístav dost technicky a pomyšlení na procházku moc nepřipadá v úmysl. Stačí si ale koupit nějakého průvodce a ihned zjistíte, že je to omyl a vydáte se tam. Pokud není zrovna ideální počasí pro Stolovou horu a nebo nepatříte mezi turisty "chodce", pak je to cíl právě pro vás!

Už příchod k obrovskému přístavišti hraje barvami a zajímavostmi. Na jedné straně čtvrť bohatých s jachtami u domu, na druhé straně industriální stará část, jejíž dominantou je cosi jako historický maják s hodinami. Projdete po malém, ne zrovna jistě vypadajícím mostu (při pohledu z něj zrovna rozřezávali jednu z takových těch obrovských lodí, co se vidí jen v oceánu :-), nezapomenutelný pohled, všechno ručně, jak z čb filmu z 18. století) a jste v přístavním ráji.

Je pravdou, že zevnitř přístav působí spíš „turisticky“ než funkčně, ale věřte, že líbit se vám tu bude. Mísící se vůně lnoucí se z restaurací s občasným závanem puchu z ryb; venkovní restaurace a kavárny, hotely, obchodní centrum, lodě, vlnolamy, obrovské kolo, market či obří akvárium, ale i zbloudilého rybáře. Nechybí tu prostě nic (i když nejsem žádný odborník na přístavy :)).

Bylo zrovna po poledni, takže jsem si to namířili k první lákavě vypadající restauraci – na výběr jich je zde opravdu nesčetně, ale za tuhle dávám ruku do ohně - MONDIALL je jméno její (http://www.mondiall.co.za/index.php/gallery).

Menu, které poskytuje informace o roku a místu vzniku nabízených pokrmů, velmi ochotná obsluha, výhled na Stolovou horu, pěkný, čistý interiér a jídlo, jak se patří. Když už píšou, kde se co vzalo, byla by ostuda ony recepty odfláknout tzv. po africku. :D Takže se nemusíte bát si dát ani japonský ramen, stylově servírovaný v ručně dělané misce s hůlkami, ale ani waldorfský salát, cheeseburger nebo mexický tacos... jsem přesvědčena, že každý si vybere a když ne zde, za rohem určitě! :-)

Po obědě následovala obchůzka celého přístavu, nezdá se to, ale zase tak malý není. Těžko popisovat, co všechno zde můžete vidět... "Památky" jako takové tu nenajdete, za to na načerpání přímořské atmosféry je to pro začátek top! Pouliční umělci, ruch přístavu, mnohost vůní a chutí, pestrý sortiment malých obchůdků s tradičními africkými výrobky, pohled na oceán – vše v jednom! Na konec jsme vlezli i na to obrovské kolo, co lákalo všechny turisty a koukli se na vše ještě tak trochu z nadhledu..., pokud trpíte závratěmi, nebuďte smutní, zas tak o moc nepřijdete! :-)

Parné počasí nás donutilo navštívit Waterfront Craft a následně i Art Market. I když nemáte hlad ani v nejmenším a netoužíte po zmrzlině či chladivém nápoji, věřte, že vstupem do tohoto uzavřeného gastroměstečka se to změní. Domácí zmrzlina, freshe, sušené ovoce, pečivo, sladkosti, olivy... Jen silní odolají! Na umění moc nejsem a tak Art Market zůstal nepolíben mým finančním příspěvkem, nicméně ze kouknutí to stálo!

Poslední velkou atrakcí v přístavu je Two Oceans Aquarium. V půl šesté tam ale nechoďte! Zavírají v celou a těch 300 druhů živočichů si zaslouží delší pozornost. Takže konec prohlídky... ono totiž celý přístav, jako by úderem šesté zaspal, tedy až na restaurace!

Při cestě zpět nás čekalo ještě další štěstí v neštěstí... Viděli jsme sice prezidenta a celou přehlídku všech vojenských oddílů Afriky (nejspíš), ale zase se naše cesta na hotel z půl hodiny prodloužila na hodinu a půl. A to nejen proto, že by člověk byl zvědavý, jako že já jsem a chtěla jsem prostě všechno vidět, až jsem nakonec vlastně neviděla téměř nic :D, ale i proto, že se na zhruba 4 hodiny zastavilo celé město, zablokovalo se, všude jen policisté, ozbrojenci (kterým jsem se vyhybala obloukem - ty jejich zbraně, brrr) a zátarasy a to šel velevážený prezident Zuma jen otvírat nějaké muzeum či co to bylo. U nás to takto nevypadalo ani když přijel Obama, holt asi uznávají autority! :D Ti co se nenacpali k zátarasám, aby viděli, sledovali přímý přenos kdekoliv se dalo... zejména místní trafikáři využili příležitost, stejně jako místní lůza, která sice netoužila po prezidentovi, ale značná koncentrace lidí jim přinesla vidinu nějakého toho randu do kapsy (i my jim neodolali :D). 

Tak trochu nepředvídatelný den byl zakončen luxusní večeří v „luxusním“ stylu! Kdo má rád asijskou kuchyni (thajskou, japonskou, čínskou) vyražte do Haiku. Tapas styl podávání jídla vás dožene k tomu, ochutnat vlastně vše a zjistit, co se za těmi podivnými názvy skrývá. Objednat si ale samozřejmě můžete třeba jen klasické sushi (podle číšníka „šuši“), Dim Sum (v páře vařené knedlíčky s náplní), nudle nebo pekinskou kachnu, a dobré tady mají vlastně vše! :-)